5 důvodů, proč se nejspíš přejídáš

Ať už z nudy sníš celý sáček brambůrků nebo celý kyblík zmrzliny, když je ti smutno, pravděpodobně jsi se někdy v životě přejedla.

Ten pocit podle mého názoru známe všichni. Nepříjemné pnutí žaladku, knoflík u kalhot tlačí a nejraději bychom si dali dvacet. Na občasném přejedení není nic špatného. Vypovídá to jen to o tom, že to jídlo bylo tak dobrý, že nám nedalo přestat. Rozumím tomu, running sushi je moje achillova pata :D

Problém nastává ve chvíli, kdy se nám takové epizody opakují pravidelně. Abychom s tím mohli začít něco dělat, je potřeba přijít na to PROČ. Proč se to děje.

Právě proto píšu tento článek, kde si řekneme nejčastější důvody, proč se lidé přejídání a jak s tím nadobro skončit.

Zde je pět nejčastějších příčin přejídání.

1. všímavé jedení

Mnoho z nás se přejídá, protože nás rozptylují vlivy okolo nás, obvykle tím jsou naše telefony nebo jiné obrazovky. Máme na to i studie, které potvrdily, že když děláme něco poutavého, je těžké sledovat, co jíme. Jednoduchá věc, že budeme více přítomni u jídla, může stačit k tomu, abychom omezili své přejídání. Čím více věnujeme pozornost chuti, vůni, struktuře a pocitu z jídla, tím uspokojivější máme zážitek a tím méně je pravděpodobné, že se přejíme.

2. emoční jedení

Tento druh přejídání je velmi častý. Je to situace, kdy jíme když jsme smutní, nudíme se, jsme naštvaní nebo dokonce i šťastní. Emoce nejsou vždy příjemné. Mohou být velmi nepohodlné a tomu se často bráníme. Je to přirozené.. nikdo se nechce cítit nepohodlně.

Z toho důvodu hledáme způsoby, jak tyto pocity otupit.

Můžeme je zkusit zastřít sledováním milionů dílů sexu ve městě. Nebo možná se je snažíme zajíst v celým pytlíkem brambůrek nebo utopit v lahvi vína.

ALE

Je tu jedna věc. Emoce jsou signál toho, že není něco v pořádku.

Zkus o tom přemýšlet takhle… Když se náhodou dotkneš horkého sporáku, tvoje smysly ti dají okamžitě najevo, že se spálíš. Je to ochrana, není to špatný signál, ale tvé tělo tě chrání před dalším zraněním.

Stejně je to s emocemi.. Jsi špatný člověk, protože jsi smutná nebo mrzutá? Vůbec ne! Možná jsi naštvaná, protože potřebuješ nějaký čas pro sebe, pryč od stresující práce, vypustit s kámošema, přijít na jiné myšlenky a trochu se zasmát.

Emoce jsou zcela běžnou lidskou zkušeností, ale můžeme se naučit používat určité metody, které nám pomohou je zvládnout bez nějaké větší zátěže. Emoční jedení se stává problémem, když je jídlo naše jediná strategie zvládání nepříjemných pocitů.

Pamatuj. Nikdy do sebe nedostaneš tolik jídla, aby ses cítila méně samělá nebo kvůli nějaké věci méně smutná. Jídlo totiž ten problém nevyřeší. Bohužel přejídání vlivem emocí způsobí to, že se poté cítíš ještě hůř a k smutnu se připojí i pocit viny.

Na emoční jedení existuje hned několik nástrojů jako je vliv myšlenek na naše činy nebo naučit se své emoce prožívat. Na každou emoci může fungovat i jiný druh nejídelních metod, které můžeme použít místo jídla. Zavolat kamarádce, jít na procházku, zacvičte si, meditovat. Podstatné je umět tu emoci pojmenovat a neschovávat se před ní. Všechny strategie a metody ti můžu pomoci se naučit ve workshopu jak skoncovat s emočním jedením.

3. stravování ve stresu

Z průzkumů víme, že skoro 40 % dospělých se kvůli stresu přejídá nebo jí méně nutriční jídla. Když jsme ve stresu, hladina hormonu kortizol stoupá a v důsledku toho i naše chuť k jídlu. Také se zvyšuje pravděpodobnost, že budeme toužit po sladkých nebo tučných jídlech.

Pro mnohé z nás je stres nevyhnutelný, ale zmírnění jeho účinků je pro pro dlouhodobé zdraví důležité. Mezi dobré techniky snižování stresu patří pravidelné cvičení, meditace, uklidňující hudba má velkou moc. Nedávná studie z roku 2021 ukázala, že dospělí, kteří poslouchali hudbu doma i v pracovním prostředí, měli výrazně nižší hladinu kortizolu. A co mi přijde zajímavé, neměl na to vliv druh hudby. Takže jestli jsi nadšenec do rockové muziky nebo jsi jako já fanda do elektronické hudby, nalaď svůj playlist, nasaď sluchátka a poslouchej.

4. vynechávání jídel a diety

Omezování se v jídle může způsobit katastrofu, pokud jde o přejídání. Nedostatek jídla je pro naše tělo ohrožení a vyvolává takové reakce, kdy už naše síla vůle nestačí. Čím spolehlivěji si zvykneme jíst v relativně stabilních časech během dne, tím méně je pravděpodobné, že budeme mít přehnaný hlad, který pak budeme kompenzovat přejídáním.

Pokud toužíš po něčem konkrétním, dej si to. Dej si ten kousek čokolády, pokud je to to, co chceš a pak to pusť z hlavy. Studie ukazují, že když se příliš omezujeme v jídle, zážitcích, prožitcích je pravděpodobnější, že se budeme cítit ochuzeni a následně se přejídáme.

A co vidím jako další problém? Diety nám říkají, co je špatné a co je dobré jídlo. A od dětství máme zafixováno, že když uděláme něco špatného, máme se kvůli tomu tak i cítit. Tím si vytváříme pocit viny z jídla a nastavujeme si nereálná pravidla, která pak dříve nebo

později vedou k přejedení. Zakázané ovoce přece nejlépe chutná. Pokud si ale nastavíme nové pravidlo, že všechna jídla jsou v pořádku a zapadají do zdravého jídelníčku, pak nebudeme podrobení takovému stresu, pokušení a budeme ve skutečnosti schopni být pozornější ve svém přístupu k jídlu.

Naučit se věnovat pozornost svým signálům jako je hlad, rozeznávat opravdový hlad od chuti a respektovat sytost, to jsou základní návyky k tomu udržet si zdravou hmotnost a přestat zápasit s výkyvy přejídání.

5. jídlo jako odměna.

Odměňování jídlem pramení většinou z dětství, kdy většina z nás byla odměňována sladkým za dobré známky nebo rodiče dovolili dezert za odměnu, když “spapáme” celou večeři.

Já jsem to neměla jinak. Pamatuji si, že když jsem jako dítě vydržela celý víkend na chatě (nejezdila jsem na chatu ráda. Přišlo mi, že když se nesbírala jabka, tak se furt jen hrabalo listí :D), rodiče mě za odměnu vzali do mekáče na happy meal.

Rodiče to mysleli jistě dobře, ale vytvořili nám tím automatický zvyk. Jsi hodná = dobrota. A to si pak přeneseme i do dospělosti.

Neříkám, že přestat vnímat jídlo jako odměnu je lehké, ale pojďme se o to pokusit. A tento zakořeněný návyk, tradičního vnímání jídla, prolomit. Dobrá zpráva je, že všechny návyky nebo chceš-li zlozvyky, se dají odstranit, stejně jako všechny ostatní. Překonala jsi kousání nehtů? Výborně! Překonáš i tento návyk.

Takže…

Jídlo není odměna!

Můžeme si dát pizzu, donut nebo burger jako potěšení ale spojovat jídlo s naším chováním „dobrým chováním“ - je krátkodobé. Potěšení vydrží jen chvíli. Chce to jinou odměnu! Takovou, která nezahrnuje jídlo a skutečně nás potěší na delší dobu než trvá sníst kousek čokolády. Zapřemýšlej, co ti udělá radost? A klidně si udělej seznam nejídelních odměn, který v případě, že se budeš chtít opět odměnit jídlem, budeš mít po ruce.

Našla jsi se v některých z bodů? Pokud ano, neměj z toho špatný pocit. Naopak je to dobře! Protože první krok k tomu s přejídáním něco udělat je umět tu věc pojmenovat.

Ty to zvládneš.

Týna @tojidlo

Zdroje:

https://www.apa.org/news/press/releases/stress/2013/eating

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3734071/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20537407/

https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0195666320302919?via%3Dihub