jak pracovat s emočním jedením

Za prvé, zanechme myšlenku, že emoční jedení je špatné nebo se vymyká kontrole. Ve skutečnosti emoční jedení není tak velký problém, jak si to většina lidí představuje. Pokud bych chtěla být hodně odvážná, řekla bych, že emoční jedení je vlastně svým způsobem užitečné. Nech mě to vysvětlit. Emoční jedení je způsob, jakým nám naše tělo dává vědět, že něco není v pořádku. Je to docela chytré, když se nad tím zamyslíš. Můžeme si to představit jako vodítko nebo způsob, jakým nám naše tělo říká, že se něco děje a my bychom to měli řešit. Jednoduše jídlo v tomto případě slouží jako nástroj ke zvládání situací.

Rozdíl je, když se jídlo stane naším JEDINÝM nástrojem ke zvládání situací: tzn pokud neznáme žádný jiný způsob, jak zpracovat své emoce a jdeme po hlavě do kyblíku zmrzliny. Naopak nevidím nic špatného na tom, dát si dva kopečky slaného karamelu, pokud je to například součást mnohem širší strategie, jak se vypořádat s našimi problémy.

jak pracovat s emočním jedením?

zastav se

Ještě než se pustíš do pytlíku brambůrek, zkus se zastavit. Nyní je namístě odhalit, co tě opravdu trápí a podniknout kroky k uspokojení skutečných potřeb.

Proto abychom zastavili nutkání jíst, i když nemáme hlad, je třeba najít spouštěč. Chceme-li vyřešit základní problém, musíme nejprve zjistit, co za tím vězí. Zastav se a přemýšlej - o událostech, které bezprostředně předcházely nutkání jíst, bez ohledu na to, jak malé můžou být - telefonát, klepání na dveře, komentář na tvoji osobu. Zjisti, co se dělo těsně předtím, než ti přišel impuls “jídlo!” do hlavy. Nech si svou mysl hrát a uvidíš, kam tě tvoje myšlenky zavedou.

Může to být tím, že ses pohádala s partnerem, nemáš dost času na sebe, jsi nervózní ze zkoušek nebo tě tíží nějaká věc v práci. Cílem je identifikovat a řešit tvé nenaplněné potřeby. Když boucháme hlavou o zeď, až nás z toho bolí, řešením není víc aspirinu - ale přestat o zeď bít hlavou. Nestačí vědět, že jsi z něčeho nešťastná, rozladěná; potřebuješ vědět, co je příčinou toho neštěstí.

prožij emoce

Zavolej kamarádce a vypovídej se, vezmi notes a vypiš se nebo nakresli svoje pocity.

Cokoli, co ti pomůže emoce prožít. Tato část je součástí všímavosti a pomáhá prolomit emoční jedení. Pomůže ti prožít emoce a vyjádřit je, což je mnohem lepší, než se jim vyhýbat a řešit je jídlem. Vezmi tužku a pusť se do toho, uvidíš, že to pomůže se uvolnit. Neříkám, že to vyřeší tvou situaci, ale urovnáš si své pocity. Zmrzlina tě k řešení nedovede, ale kus papíru nebo rozhovor může.

emoce nejsou špatné

Jídlo je neodmyslitelně spjato s emocemi už od opravdu mladého věku. Když dítě pláče, matka mu nabídne mléko, když vyhraje taneční soutěž, jde se to oslavit na pizzu, na narozeninových oslavách a svatbách nechybí dort a zmrzlina je dobrý společník na rozchody s klukama. Použití jídla k uklidnění nepříjemných emocí není ze své podstaty špatné; je to bezpečnější, než se opít a jít s cizím týpkem domů, jehož jméno si nebudeme pamatovat (nesoudím a neříkám, že se to nemůže stát). Jde o to, že ve vztahu k užívání drog, alkoholu, hazardu, sebepoškozování je jídlo docela neškodné. Abych nezahanbila toto chování, všichni se snažíme dělat jen to, co musíme udělat, abychom jisté věci zvládli (a pokud trpíte některým z těchto problémů, vyhledejte potřebnou pomoc, zasloužíte si ji).

podnikni kroky

Problémy, kvůli kterým jíme se mohou pohybovat od jednoduchých až po traumatické. Často se stává, že jíme večer po dlouhém a stresově vypjatém dni. Pokud je to tvůj případ, ​​pak se možná potřebuješ uvolnit (zvolnit) a dát si prostor na jídlo i v průběhu dne a najít si čas na sebe. V takovém případě i pár minut denně nebo i hodinu jednou týdně má smysl. Péče o sebe je pro náš pocit velmi důležitá, dáváme si totiž najevo, že za to stojíme. Pokud jíš večer, protože se cítíš osaměle, teplá koupel problém nevyřeší. Teplá koupel ti také nepomůže, pokud jsi ve své práci nešťastná. Nemusíš v ní hned skončit, ale je dobré položit si otázku, jaké kroky můžeš podniknout k tomu, aby ses tam cítila lépe a nebo si můžeš alespoň prohlédnout inzeráty nových pracovních míst. Pokud nemáš čas pro sebe, můžeš pracovat na způsobech, jak si čas udělat. Už samotný pocit, že podnikáš akce, které řeší nenaplněnou potřebu, ti pomůže se cítit lépe.

připustit, že jsou věci, které nemůžeme ovlivnit

Nejsme schopni – nikdo z nás, jak tu teď jsme, ani nikdo před námi, ani po nás – ovlivnit vše do takové míry, že bychom to mohli dát do pořádku.

V omezené míře můžeme toto učinit třeba úklidem vlastního životního prostoru, psaním, meditací, kreslením, háčkováním, focením, chozením na procházky, čímž si uklidíme uvnitř sebe, ale je třeba počítat s tím, že nejsme na izolovaném ostrově a existujeme v síti mezilidských a celospolečenských vztahů, na které ne vždy můžeme mít vliv.

Všichni se snažíme dělat, jak nejlépe umíme a nebo je úplně v pořádku nedělat nic.

Používat jídlo v emočních situacích je naučený zvyk. Mohli jsme se to naučit v dětství nebo v průběhu let převážně vlivem častých diet.

Stalo se to tvou automatickou odpovědí: cítím emoce = jím.

Dobrou zprávou je, že se dá tato emocionální reakce odnaučit a přeprogramovat svůj mozek tak, aby nechtěl automaticky jídlo, když pocítí emoce!

Jestli chceš skoncovat s emočním jedením, existuje několik strategií a taktik, jak se toho zvyku zbavit. Veškeré taktiky se naučíš ve workshopu, jak skoncovat s emočním jedením.

Týna @tojidlo