Vitamín P jako potěšení
Ať už jsi nováček v intuitivním stravování nebo ostřílený veterán, mít potěšení z jídla ti někdy může připadat jako sprosté slovo. Dovolit si jídlo užít jde proti všemu, co nás dietní kultura učila, jako je sebekontrola, odpírání si potěšení a vyhýbání se „špatným“ jídlům.
Intuitivní principy stravování popisují potěšení z jídla jako jeden z nejzákladnějších a nejdůležitějších faktorů pro pocit uspokojení nebo spokojenosti s jídlem a prevencí proti přejídání.
co na to věda?
Po celá léta vědci studovali, jak je to s jídlem pro radost a na co přišli?
Fyziologicky se potěšení, které získáváme z jídla vyskytuje jak v našich ústech, tak v našich mozcích. Potěšení jakéhokoli druhu, včetně potěšení z jídla, vede totiž k uvolnění dopaminu v mozku. Dopamin je často označován jako ‚hormon štěstí nebo dobrého pocitu, protože aktivuje centra odměny v mozku, což vede k pocitu štěstí, klidu, motivace a soustředění.
Ve skutečnosti některé starší výzkumy z roku 2011 naznačují, že lidé s obezitou mohou mít narušenou citlivost na dopamin, což je vede k přejídání. Zjednodušeně řečeno pro získání daného pocitu radosti potřebují víc dopaminu a tedy víc jídla.
Když však vše funguje správně, naše potěšení z jídla může vést k fyzickým výhodám.
Když si vychutnáváme jídlo a stimulujeme dopamin, ve skutečnosti jej trávíme a metabolizujeme efektivněji. A pokud si tento příjemný chuťový zážitek užíváme v klidu, uvolněni a bez nějakého stresu a výčitek z jídla, aktivujeme parasympatikus (část nervové soustavy), který stimuluje proces trávení a vstřebávání živin.
Jíst pro radost by také mohlo podpořit zdravější stravování.
potěšení a výživa
S radostí z jídla souvisí také výběr nutričně vyvážených potravin. Pokud si budeme užívat jídlo, které jíme, je méně pravděpodobné, že později sáhneme po balíčku chipsů a sníme ho na posezení. Proto mi přijde tak důležité při propagaci výživy zdůrazňovat také požitek a chuť.
Stále existují předsudky, že nutričně bohaté jídlo musí být chuťově nevýrazné nebo nedobré, ale to není pravda. Když jíme jídlo, které nás baví, zvyšuje se naše spokojenost, což může ve skutečnosti zlepšit kvalitu stravy a snížit pravděpodobnost přejídání.
A to stejné říká i věda. Jedna studie z roku 2015 například spojovala větší požitek z jídla
s vyšším nutriční hodnotou potravy. Další studie zdůrazňují, že proto abychom jedli vyváženě a nutričně bohatě musí nám jídlo chutnat a přinášet radost a potěšení. Kéž bych tohle věděla, když jsem se trápila nad suchým kuřecím s rýží.
Velká systematická studie z roku 2020 zkoumala 119 studií o spojení mezi požitkem z jídla a zdravou stravou. Padesát sedm procent studií zjistilo příznivé souvislosti mezi potěšením z jídla a dietními výsledky. Vypadá to, že potěšení z jídla usnadňuje i hubnutí
a to je dobrá zpráva, že? :)
jíst pro radost vs. emoční jedení
Pravděpodobně jste slyšeli, že emocionální jedení není ideální.
Obracet se k jídlu, abychom se vypořádali s emocemi, jako je stres, hněv nebo smutek, často vede k bezduché konzumaci a vytváří napjatý vztah k jídlu. Pokud máš podezření, že emoce řešíš jídlem, stáhni si můj ebook ZDARMA, jak skoncovat s emočním jedením, věřím, že tě navede na správnou cestu.
Je tedy pochopitelné, pokud se obáváš myšlenky jíst pro potěšení.
Naštěstí emoční jedení a jedení pro radost se liší, jak svým záměrem, tak svými výsledky.
Emoční jedení je, když lidé používají jídlo jako způsob, jak se vyrovnat s pozitivními
i negativními emocemi. Jíst pro radost znamená vybrat si jídlo tak, abychom si vychutnali jeho chuť, texturu a zažili chuťový zážitek, jako když si v létě dáme na zmrzlinu nebo sníme jablko přímo ze stromu.
Dalším hlavním rozdílem mezi těmito dvěma chováními je, jak jsme při jedení přítomní.
Často, i když ne vždy, při emočním jedení jíme bezmyšlenkovitě tzv. na autopilota. Naopak v případě jídla pro radost, jsme během jedení přítomni a uvědomujeme si požitek, nám dané jídlo přináší.
Samozřejmě neexistuje žádná dokonale nastavená hranice mezi emočním jídlem a jídlem pro radost – a někdy se mohou tyto dvě věci překrývat.
Jeden způsob, jak to zjistit: Jak se po jídle cítím?
Když si totiž dáme záležet na tom, abychom si jídlo náležitě vychutnali, nezanechá v nás pocity viny nebo studu.
jaké malé krůčky můžeš udělat, aby sis jídlo začala už teď více užívat?
Začni zpochybňovat přesvědčení o tom, že potraviny jsou „dobré“ nebo „špatné“ “zdravé a “nezdravé”.
Zeptejte se sama sebe, jaké jídlo by sis chtěla dát, kdyby neexistovala žádná „správná“ volba, a přesvědč se, že si dovolíš naslouchat svému tělu.
Když si chystáš jídlo nebo svačinu, zjisti, zda je něco, co by si mohla přidat/udělat, aby to bylo jídlo ještě o 10 % lákavější, chutnější a příjemnější zážitek. Můžeš si ke koláči přidat zakysanou smetanu nebo si ho ohřát, hodit trochu kozího sýra na salát nebo přidat více zdobení do misky ovesné kaše. Udělej si to pěkné. Být požitkář není vůbec špatná věc.
Když dojíš, polož si pár rychlých kontrolních otázek:
Odhadla jsem správně, co vlastně si chci dát?
Založila jsem své rozhodnutí, co/kolik jíst, na základě pocitu hladu a sytosti?
(vs strach z přibírání na váze, dietní pravidla, stud nebo rozpaky)
Cítím se spokojená a připravená odejít od jídla?
Jsem (u)spojená?
Vychutnala jsem si jídlo přítomně?
Cítila jsem od sebe povolení sníst, co jsem si vybrala, sníst toho dostatek a necítím se kvůli tomu provinile?
Byla chuť, textura, teplota, pocit v ústech atd. podle mých představ?
Nebojme se být požitkáři a vychutnejme si se stejnou chutí salát i koláč.
Týna @tojidlo
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7751982/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3124340/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26337662/